Karel Švarc se narodil 25. ledna 1893 v Týništi nad Orlicí v čp. 199 otci Františku Švarcovi, pekaři z Týniště nad Orlicí, a matce Marii, rozené Kašparové, z Týniště nad Orlicí. Po ukončení měšťanské školy se vyučil čalouníkem.
V květnu 1914 byl uznán schopným prezenční vojenské služby v Rakousko-Uherské armádě. Při mobilizaci rakouského vojska 28. července 1914 byl povolán k 30. zeměbraneckému pluku ve Vysokém Mýtě, se kterým odjel 11. srpna 1914 na ruskou frontu. V bojích mezi rakousko-uherským vojskem a ruským vojskem byl 6. prosince 1914 v Haliči nedaleko obce Nový Sadec (Neu Sandez, Nowy Sacz) zajat a následně převezen do zajateckého tábora. Posledním místem zajetí Karla Švarce bylo město Omsk.
Do československého vojska v Rusku se přihlásil 10. července 1917, následně přešel 6. srpna 1917 na sborné shromaždiště v Borispolu u Kijeva, kde byl zapsán do stálého stavu 5. čs. střeleckého pluku, u kterého byl veden v oddílu kulometčíků. Jeho pluk dosáhl jako první Vladivostoku. Podílel se na střežení sibiřské magistrály v úsecích Barnaul a Tomsk. Od září 1917 byl rotním písařem a předsedou rotního výboru. 23. ledna 1919 odplul 22. lodním transportem přes Singapur a Suez do Terstu. Do vlasti přijel Karel Švarc 17. června 1920 vlakem, následně byl propuštěn do občanského života. Poté pracoval jako úředník v Týništi nad Orlicí. Zemřel ve své rodné obci 11. května 1929.